Jaroslav Malina rozčlenil svůj soubor do jedenatřiceti kapitol, z nichž každé odpovídá jedno písmeno abecedy. V tomto řazení pak defilují jednotlivé texty, mající dvě základní, avšak zcela rozdílné literární složky. Tou první je báseň, podaná v klasickém rýmovém klišé, zachycující určitou historickou či mytologickou událost, případně komentující určité termíny z nejrůznějších vědních disciplín či zobrazující postavení člověka od různého stupně vývoje až do současnosti. Druhou pak tvoří sada vysvětlivek, které se vážou k pojmům či osobám, jež se v konkrétní básni vyskytují. Námětovou rozmanitost lze označit i jako výběr hesel z antropologické enycklopedie, jejichž zpracování se děje propojením většinou narativně laděné poezie s odborným komentářem. Vznikají tak neobvyklé reflexe, které dokumentují autorovu snahu dokázat, že i touto formou, připomínající občas koktejl s groteskními a mystifikakčními přísadami, lze zpopularizovat a zpřístupnit závažné vědecké poznatky a definice, týkající se různých etap lidské existence.